<img src="https://iustitia.bg/wp-content/uploads/2025/10/proc-roste-pocet-lidi-s-demenci-duvod-je-prekvapive-jednoduchy.jpg" alt="Proč roste počet lidí s demencí? Důvod je překvapivě jednoduchý; Zdroj foto: iStock" width="720" height="405" />
V Česku v současnosti žije zhruba 140 tisíc lidí s demencí, z toho 60 procent má Alzheimerovu chorobu. Odborníci odhadují, že do roku 2050 toto číslo vzroste až o třetinu. Důvodem je mimo jiné i to, že do seniorského věku právě vstupuje silná generace tzv. Husákových dětí - lidí narozených v 70. letech. A jak ukazují data i ze zahraničí, hlavním rizikovým faktorem zůstává právě věk.
Daň za delší život
Ačkoli zprávy o prudkém nárůstu počtu lidí s demencí mohou působit děsivě, skrývají v sobě i dobré zprávy. Zásluhou pokroků v medicíně i životních podmínkách se dnes lidé dožívají věku, kterého by se v minulosti často nedožili – například kvůli kardiovaskulárním chorobám nebo rakovině. A právě ve vyšším věku se demence objevuje nejčastěji.
Podle odborníků se demence vyskytuje přibližně u 5 % lidí ve věku 65 let, ale každých dalších pět let se toto číslo zdvojnásobuje. Mezi osmdesátníky se s ní potýká zhruba každý třetí a po devadesátce už téměř každý druhý. Stárnoucí populace tak přináší i větší zátěž pro zdravotnictví a sociální péči, která u nás dlouhodobě trpí nedostatkem personálu i finanční podpory. Navíc s vyšším věkem přibývají i další komplikace – lidé s demencí často trpí i jinými onemocněními, jako je vysoký krevní tlak, cukrovka nebo deprese, které mohou průběh demence zhoršovat.
Životní styl a vzdělání
Zatímco věk je faktorem, který změnit nemůžeme, řadu dalších rizik ovlivnit lze. A to je možná ta nejlepší zpráva.
Z mezinárodních i českých studií vyplývá, že kvalitní vzdělání, duševní aktivita, pravidelný pohyb, zdravá strava a omezení rizik – jako je kouření nebo nadměrná konzumace alkoholu – mohou významně snížit pravděpodobnost, že člověk demencí onemocní. Důležitý je i sociální kontakt – lidé, kteří zůstávají aktivní, navštěvují kulturní akce, udržují přátelství a zajímají se o svět kolem sebe, mají podle neurologů znatelně nižší riziko rozvoje kognitivních poruch.
“Když mozek používáme – ať už čtením, návštěvami divadla, nebo i obyčejným povídáním si s přáteli – je to pro něj ta nejlepší posilovna,” říká neurolog Robert Rusina z Fakultní Thomayerovy nemocnice. Zároveň upozorňuje, že například neléčený vysoký krevní tlak ve středním věku může výrazně zvýšit riziko demence v pozdějších letech. Stejně tak i obezita, cukrovka nebo ztráta sluchu.
Co když už nemoc propukne?
Alzheimerova choroba a další formy demence jsou zatím nevyléčitelné, ale jejich průběh lze výrazně zpomalit – zejména pokud se začne s léčbou včas. Moderní medicína nabízí takzvaná kognitiva – léky, které pomáhají zpomalit zhoršování kognitivních funkcí. Kromě toho ale hrají zásadní roli i “nefarmakologické” přístupy: trénink paměti, fyzická aktivita, rodinná podpora a každodenní rutina.
Odborníci se shodují, že čím dříve je nemoc rozpoznána, tím účinnější mohou být zásahy. Bohužel, v České republice stále přetrvává značná míra stigmatizace demence. Mnoho lidí o svých potížích raději nemluví, často ani s vlastním praktickým lékařem. To přitom může znamenat promarněnou šanci na včasnou pomoc. “Demence není rozsudek smrti. Je toho hodně, co se dá dělat – jak v prevenci, tak i po stanovení diagnózy,” zdůrazňuje epidemioložka Regina Shihová z americké Emory University.
Národní plán i lepší spolupráce mezi lékaři
V Česku se aktuálně připravuje Národní akční plán pro Alzheimerovu nemoc, jehož cílem je sjednotit přístup k diagnostice a léčbě napříč odbornostmi. Až dosud měli neurologové, psychiatři, praktičtí lékaři nebo geriatři často vlastní doporučené postupy – a výsledkem byla nerovnoměrná péče, která se lišila podle regionu nebo dostupnosti specialistů.
Nový plán má přinést jednotnou metodiku, definovat role jednotlivých odborností a posílit propojení zdravotního a sociálního systému. To je u pacientů s demencí naprosto klíčové – jen správná koordinace péče může zajistit, že lidé zůstanou co nejdéle ve svém domácím prostředí a s důstojnou kvalitou života.
Obavy a příprava
Ztráta paměti ve stáří není neobvyklá. Ale pokud začnete pozorovat náhlé zhoršení nebo pokud si senior sám stěžuje, že je na tom hůř než jeho vrstevníci, je na místě zbystřit. Ideálním prvním krokem je návštěva praktického lékaře, který může provést základní screening paměti a případně doporučit další vyšetření u specialisty.
Zatímco počet pacientů s demencí poroste, my jako společnost se musíme připravit – a to nejen rozvojem zdravotní a sociální péče, ale také vlastní zodpovědností. Každý z nás může už dnes udělat něco pro to, aby si mozek udržel v kondici: víc se hýbat, méně kouřit, zajímat se o svět kolem sebe a neztrácet kontakt s druhými lidmi. Je dobré si uvědomit, že si můžeme zničit život tím, že věci nepřijmeme takové, jaké jsou. Právě přijetí je ten rozdíl – a s tímto vědomím je možné i do vyššího věku vstupovat s větší jistotou a důstojností. Bez strachu a s nadějí.
Zdroje: National Geographic, Seznam Zprávy, Loono
