<img src="https://iustitia.bg/wp-content/uploads/2025/11/telo-v-troskach-duse-v-barvach-proc-se-frida-kahlo-zapletla-s-marxistou-trockym-2025.jpg" alt="Tělo v troskách, duše v barvách. Proč se Frida Kahlo zapletla s marxistou Trockým?; Zdroj foto: Shutterstock / Aerofilms" width="720" height="405" />
Frida, vlastním jménem Magdalena Carmen Frida Kahlo y Calderón, se narodila 6. července 1907 v Coyoacánu, tehdy předměstí Mexico City, do rodiny s pestrým původem - její otec měl německo-maďarsko-židovské kořeny, matka španělsko-mexicko-indiánské. Frida byla jednou ze čtyř dcer a už od útlého věku čelila zdravotním komplikacím. V šesti letech prodělala dětskou obrnu, která jí trvale poškodila pravou nohu, jež zůstala slabší a tenčí. Přesto byla živelné děvče, sportovala a ve škole vynikala nejen bystrostí, ale i rebelským duchem. Už tehdy se začala projevovat i její touha po poznání, což ji v patnácti letech přivedlo na prestižní Národní přípravnou školu v Mexiku, kde byla jednou z mála dívek mezi převážně mužskými studenty.
Fatální nehoda a osudový muž
V osmnácti letech se Fridin život navždy změnil. Sedmnáctého září 1925 byla ve špatný čas na špatném místě a stala se obětí vážné dopravní nehody, když autobus, ve kterém cestovala, narazil do tramvaje. Ocelová tyč prorazila tehdy osmnáctileté studentce pánev, zlomila páteř, klíční kost, žebra, rameno i nohu. Následovalo více než rok trvající upoutání na lůžko, desítky operací a doživotní bolest. Právě během dlouhé rekonvalescence ale začala Frida malovat – nejprve jen pro rozptýlení, s pomocí zrcadla nad postelí, které jí umožnilo dívat se na sebe a tvořit převážně autoportréty. Malování se pro ni stalo způsobem, jak zpracovat fyzické i psychické utrpení, a záhy také prostředkem sebevyjádření.
V roce 1928 se Frida seznámila s o dvacet let starším, již slavnějším muralistou Diegem Riverou. Jejich vztah byl od počátku vášnivý, plný hádek, rozporů a usmiřování. Přátelé je přirovnávali ke slonovi a holubici – Diego byl mohutné postavy, charismatický a dominantní, Frida křehká, ale vnitřně silná. Přezdívka vyjadřovala jejich velký fyzický kontrast, stejně jako výbušnou dynamiku jejich komplikovaného manželství. Vzali se v roce 1929 a jejich sňatek znamenal nejen spojení dvou umělců, ale i dvou politicky angažovaných osobností. Manželství poznamenaly oboustranné nevěry, bolestné rozchody a opětovné návraty. Diego Rivera byl pro Fridu inspiraci, ale taky zdrojem trápení; on ji uváděl do světa umění, ona mu byla múzou i partnerkou v politickém boji.
Společně cestovali do Spojených států, kde Rivera v roce 1933 získal zakázku na monumentální nástěnnou malbu pro Rockefellerovo centrum v New Yorku. Ta měla zobrazovat aspekty soudobé sociální a vědecké kultury, přičemž centrální panel ukazoval dělníka ovládajícího stroje a symbolizoval člověka stojícího na křižovatce mezi socialismem a kapitalismem. Problém nastal ve chvíli, kdy se Rivera svévolně rozhodl do malby začlenit i portrét Vladimira Lenina a sovětskou májovou demonstraci. Po stížnostech a tlaku ze strany Nelsona Rockefellera, tehdejšího ředitele Rockefellerova centra, byl umělec vyzván, aby Leninův portrét odstranil. Rivera to však odmítl, a tak Rockefeller nařídil malbu před dokončením zakrýt. V roce 1934 byla freska odstraněna úplně a nahrazena jiným dílem.
Střet s charismatickým levičákem
Frida v Americe i Evropě pronikala do uměleckých kruhů a navazovala kontakty s předními osobnostmi. Významnou epizodou bylo její seznámení se Lvem Trockým, marxistou a intelektuálem pronásledovaným sovětským režimem. Trockij u ní a Diega Rivery pobýval v roce 1937, kdy mu mexická vláda poskytla politický azyl. Rivera zařídil pro Trockého a jeho manželku Natálii Sedovovou ubytování ve své vile zvané Modrý dům (Casa Azul) v Mexico City. Frida měla ovšem s Trockým krátký milostný románek, který se stal předmětem veřejného zájmu a mnoha pozdějších spekulací. Trockého pobyt v Modrém domě nakonec skončil roztržkou poté, co se vztahy mezi ním a žárlivým Riverou vyhrotily.
Fridu Kahlo Trockij fascinoval především jako významná a charismatická osobnost ruské revoluce, politický vůdce a ideologický rival Stalina, což rezonovalo s jejím vlastním levicovým a marxistickým přesvědčením. Jejich vztah začal jako politické a intelektuální přátelství, které ale podle všeho přerostlo v něco víc, a to i přesto, že byl mezi nimi značný věkový rozdíl (Frida byla o 28 let mladší) a Trockij byl navíc ženatý. Vzájemně si tajně psali dopisy a vzkazy na malých lístcích, které vkládali do knih. Někteří životopisci se domnívají, že Frida se zapletla s Trockým i proto, aby se pomstila svému často nevěrnému manželovi, který byl známý svou promiskuitou, včetně avantýry s Fridinou sestrou.
Románek trval jen několik měsíců, ale měl hluboký dopad na malířčinu tvorbu i politické smýšlení. Po ukončení vztahu dokonce Frida Trockému věnovala autoportrét, který pak visel v jeho pracovně. Některé zdroje uvádějí, že po atentátu na Trockého v roce 1940 byla Kahlo z účasti na tomto spiknutí krátce podezřelá. Nicméně žádné důkazy, které by toto obvinění potvrdily, nakonec nebyly předloženy.
Marxismus nás uzdraví
Frida Kahlo byla celoživotně levicově zaměřená, aktivně podporovala komunistickou stranu a její umělecká i osobní identita byla úzce spjata s marxistickými ideály. Politika pro ni nebyla jen pózou – angažovala se v boji za práva utlačovaných, identifikovala se s domorodými Mexičany a často zobrazovala jejich každodenní život. Její dům v Coyoacánu se stal centrem setkávání levicových intelektuálů a umělců. Po rozchodu s Trockým se Frida ještě více přiklonila k ortodoxnímu marxismu, což se promítlo i do její pozdní tvorby, například do obrazu s výmluvným názvem Marxismus dá zdraví nemocným, který vznikl v roce 1954.
Autoportrét jako zpověď
Za svůj život Frida namalovala více než 200 obrazů, z nichž 55 tvoří autoportréty. Když se jí ptali, proč, odpovídala: “Protože jsem tak často sama, protože já jsem subjekt, který znám nejlépe.” V jejích malbách se prolíná realismus, symbolismus, surrealismus a mexický folklor. Častými motivy jsou bolest, samota, touha po dítěti, ale i oslava běžného života. Do svých obrazů promítala nejen fyzické utrpení, komplikovaný vztah s Riverou či politické názory, ale i fascinaci domorodou kulturou. Mezi její nejznámější díla patří například Autoportrét s trnovým náhrdelníkem a kolibříkem (1940) nebo Diego a já (1949), kde je Rivera vyobrazen jako třetí oko na Fridině čele. Dílo Fridy Kahlo je hluboce osobní, často až syrově upřímné a plné symboliky – například u již zmíněného obrazu evokuje trnový náhrdelník Kristovu korunu, mrtvý kolibřík je zase symbolem bolesti a odkazuje k aztécké mytologii.
Kahlo byla nejen průkopnicí ženského sebevyjádření v umění, ale i ikonou feminismu. Otevřeně zobrazovala ženské tělo, mateřství, potraty i vlastní sexualitu. Svými milostnými vztahy s muži, ale i se ženami, se nikdy netajila, čímž vyvolala nejeden skandál. Její odvaha žít podle vlastních pravidel, navzdory společenským konvencím, z ní učinila vzor pro další generace umělkyň a bojovnic za ženská práva.
Doufám, že odchod bude radostný
V posledních letech života se Fridin zdravotní stav dramaticky zhoršoval. Prodělala řadu operací, byla upoutána na lůžko, brala velké množství léků, trpěla chronickými bolestmi a v roce 1953 jí byla amputována pravá noha. Přesto se nevzdávala – v témže roce uspořádala v Mexiku svou první samostatnou výstavu, kam ji přivezli na lůžku. Její deníky z tohoto období jsou plné bolesti, úzkosti i touhy po smrti. Zemřela 13. července 1954 ve věku 47 let. Oficiální příčinou smrti byla plicní embolie, ale nikdy nebyla provedena pitva a objevily se spekulace o možné sebevraždě předávkováním léky. Sama Frida krátce před smrtí napsala: “Doufám, že odchod bude radostný – a doufám, že se nikdy nevrátím.”
Po smrti se Frida Kahlo stala kultovní postavou – symbolem ženské síly, odvahy, mexické identity i umělecké originality. Její Modrý dům v Coyoacánu (La Casa Azul) je dnes muzeem i poutním místem a její obrazy patří k nejžádanějším na světě. Stala se inspirací pro filmaře, spisovatele, módní návrháře i lidskoprávní aktivisty. Na motivy jejího osudu vznikly dvě opery, balet, několik divadelních her a v roce 2002 byl o ní natočen životopisný film Frida se Salmou Hayekovou v hlavní roli.
Tělo v troskách, duše v barvách. Proč se Frida Kahlo zapletla s marxistou Trockým? 2025 IUSTITIA.BG – Investigations 2009-2025 2025-11-21 08:38:23 Nejnovější zprávy, světové zprávy, zprávy z jednotlivých zemí, nejdůležitější zprávy, nejnovější zprávy, nejdůležitější, nejnovější dne, Justice, Petar Nizamov, Feathers, Petar Nizamov- Feathers, Justice bg, iustitia.bg, iustitia, iusticia, usticia, vyšetřování, Burgas, Bulharsko, zprávy, nejnovější zprávy, zprávy dne, zprávy dne, zprávy z dneška, zprávy z Bulharska, zprávy z Bulharska, blitz zprávy, hlavní zprávy, nejdůležitější, nejkomentovanější, nejnovější zprávy, Bojko Borisov, zprávy, počasí, koronavirus, zprávy, zprávy, počasí, facebook, youtube, facebook, instagram, dnešní zprávy, zprávy na poslední chvíli, zprávy dnes, dnešní zprávy, zprávy, bg zprávy, hlavní zprávy, horké zprávy, bg zprávy, zpravodajský web, všechny zprávy, zprávy bg, zprávy z poslední hodiny, nejnovější, nejnovější zprávy bg, zprávy z dneška, zprávy dnes, zprávy z poslední hodiny, nejnovější zprávy, dnes, zprávy bg, zprávy, zprávy vesti, 24hodinové zprávy, vesti bg novini, světové zprávy, bird bg, bivol bg, bivol, trud bg novini, nejnovější zprávy dnes, novinite bg news, ahoj Bulharsko, erb politické strany, deljan peevski, skandální, bulharská národní televize, svobodná Evropa, televize, skandál, exkluzivní, živě, živá televize právě teď, tv, tv online, televizní program, bg, živě nyní, televizní zprávy, online, živá televize online, soud, soud v Burgasu, okresní soud v Burgasu, soud v Burgasu, okresní soud v Burgasu, okresní soud v Burgasu, odvolací soud v Burgasu, státní zástupce v Burgasu, státní zástupce v Burgasu, okresní státní zástupce v Burgasu, okresní státní zástupce v Burgasu, hlavní státní zástupce, Ivan Gešev, státní zástupce Gešev, Tsacarov, mvr burgas, odmvr burgas, odp burgas, policie burgas, okresní policie burgas, státní zástupce Tsacarov, případy sgs, soud varna, předseda Nejvyššího soudu, soudní rozhodnutí v občanskoprávních věcech, rozhodnutí ve věcech, soud v Plovdivu, soudní rozhodnutí, rozhodnutí ve věcech, Varna soud, trestní, případy, okresní, rozhodnutí okresního soudu, práce u soudu, předseda Nejvyššího soudu, soudci Nejvyššího soudu, soud v Sofii, zástupci soudců, Plovdiv, soud v Plovdivu, soudci Plovdiv, Nejvyšší soud, Inspektorát Nejvyššího soudu, Nejvyšší soudní rada, Nejvyšší soud, Nejvyšší soudní rada, právník, právník v trestních věcech, právník v občanskoprávních věcech, právník v manželských věcech, právník ve správních věcech, trestní právo, trestní proces, občanské právo, občanskoprávní proces, správní právo, ústavní právo
